Jaromír Novotný, bývalý diplomat, bezpečnostní expert, architekt vstupu ČR do NATO

Článek

12.12.2012

Kam směřuje ministerstvo obrany?

Ve vládách všech zemí, které mají vlastní ozbrojené síly, je ministerstvo obrany řazeno mezi tzv. silová ministerstva, a je obvyklé, že při sestavování vlády je o post ministra obrany veden mezi koaličními partnery tvrdý boj. Proto jsou ministry obrany obvykle jmenováni vlivní politici, kteří jsou respektováni i mimo vlastní zemi.

I. etapa – silové ministerstvo

V naší zemi bylo takto ministerstvo obrany vnímáno od vzniku samostatného československého státu v roce 1918 v podstatě až do našeho vstupu do NATO v roce 1999. Při jednáních o vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) totiž mohli politici, kteří se jich aktivně účastnili, získávat u veřejnosti snadné kladné body. Objevovali se často v mediích a jejich popularita ve veřejnosti se tak automaticky, bezpracně udržovala na stabilní úrovni. Po tomto datu začal postupný sestup významu tohoto ministerstva. Vládnoucí elity došly k závěru, že bezpečnost státu je zajištěna, z každé šlamastiky nás vytáhnou spojenci z NATO a není tedy nutné nadále udržovat rozpočet na obranu ve výši Severoatlantickou aliancí požadovaných 2% HDP.

II. etapa – rezervní kasička

Výdaje na obranu byly - v následujících letech téměř automaticky - každoročně snižovány, až jsme se tak postupně dopracovali k současným výdajům na obranu státu ve výši 1% HDP. Vůbec nikomu nevadí, že neplníme základní kritérium členství v NATO, které bylo jednou z podmínek našeho přijetí do této aliance. Ministerstvo obrany v těchto letech již nebylo „silovým“ ministerstvem, ale jakousi „rezervní kasičkou“ vlády. Vždy, když se nějakému resortu nedostávalo peněz, byly mu peníze přidány na úkor ministerstva obrany. Tomu odpovídalo i obsazování pozice ministra obrany. Musel to být někdo, kdo se nebude bránit neustálým škrtům. Tak se stalo, že jsme měli i „zpívající“ ministryni paní Vlastu Parkanovou. Za ministra Alexandra Vondry byly výdaje na obranu osekány i dle jeho vlastního vyjádření až „na kost“. Počty vojáků dále klesly a jsou již nižší, než počty ozbrojených členů různých soukromých bezpečnostních agentur.

III. etapa – trafika

Dnešní jmenování nové ministryně obrany paní Karolíny Peake zahajuje ministerstvo obrany éru politické bezvýznamnosti. V jeho čele totiž stane politička, jejíž životní zkušenosti jsou opravdu „veliké“, navíc s problémy spojenými s obranou státu neměla nikdy nic společného, ani náhodou. Byla dva roky advokátní koncipientkou, působila jako překladatelka a tlumočnice, před tím, než byla zvolena v roce 2010 za stranu Věci veřejné do Poslanecké sněmovny, byla členkou městského zastupitelstva pro Prahu 1. Toto je přece skvělá kvalifikace, aby se mohla věnovat takovým problémům, jako je budoucnost NATO po skončení mise v Afghánistánu, nebo jak řešit problém obrany Evropy poté, co se strategické zájmy USA přesunuly do oblasti Pacifického regionu. Nehledě na problém, jak s tím nedostatkem prostředků dále pokračovat v transformaci našich ozbrojených sil, abychom je zachovali - alespoň v minimální míře - bojeschopné. Naopak věřím, že se stane ozdobou každého zasedání ministrů obrany NATO nebo EU. Není to trochu málo?

Traduje se, že jedinou zemí neomezených možností jsou USA. Mám neodbytný pocit, že takovou zemí se stáváme i my. Je tu jen jeden malý rozdíl, v našem případě to není otázka schopností, ale otázka vlastnictví správného stranického průkazu. Naivně jsem si myslel, že období (1948 až 1989) je již věcí historie. Mýlil jsem se. Paní Peake je toho názorným příkladem.

(V letech 1993 – 2001 jsem byl ve vrcholových funkcích na ministerstvu obrany: 1993 – 1997 vrchní ředitel sekce zahraničních vztahů ministerstva obrany, od 1997 do 2001 pak I. náměstek ministra obrany)

Seznam článků

6.1.2014
Zbraně na velvyslanectví nepatří

3.12.2013
Co znamená poslední vývoj na Ukrajině?

28.11.2013
Dohoda s Íránem nebo jen pokračování hry na schovávanou?

22.10.2013
Tak máme před sebou volby. Skončí opět patem?

29.8.2013
Pane prezidente, omluvte se!

26.8.2013
Útok na Sýrii - účel opět světí prostředky?

20.8.2013
Neslavné výročí okupace

19.8.2013
Syrský konflikt se může začít nekontrolovatelně šířit

16.8.2013
Muslimské bratrstvo postupně směřuje egyptskou společnost k občanské válce

2.8.2013
Hrátky s obranou státu jsou velmi nebezpečné

1.8.2013
Je něco shnilého...

28.7.2013
Dobrá zpráva - vyšetřování zneužití Vojenského zpravodajství poběží dál

16.7.2013
Jak dlouho ještě, pane Schwarzenbergu?

12.7.2013
Pár slov k poslednímu vývoji v Sýrii

7.7.2013
Arogance „staré Evropy“ vůči prezidentovi Bolívie

6.7.2013
Blízký východ na nebezpečné křižovatce

3.7.2013
Kam směřuje Egypt?

26.6.2013
Čeho je moc, toho je příliš. Je na čase udělat pořádek…

25.6.2013
Amerika už není zemí neomezených možností, teď je to ČR

6.6.2013
Jak zahraniční politika vlády prospívá našemu hospodářství?

31.5.2013
Tzv. „Schwarzenbergova finta“ na prezidenta Zemana

30.5.2013
EU otevřela dveře k velké válce na Blízkém východě

28.5.2013
Premiér má šanci dostát svým slovům o podpoře podnikatelů

24.5.2013
Špatný týden pro zarputilé obhájce koncepce multikulturality

16.5.2013
Dění v Sýrii jako další užitečná lež?

14.5.2013
Pár smutných poznámek k oslavám osvobození Československa

30.4.2013
Před 20 lety se rozdělila československá armáda

5.4.2013
Obnova Mariánského sloupu jako snaha o rekatolizaci veřejného prostoru?

3.4.2013
Napětí na Korejském poloostrově by se dalo krájet

3.4.2013
V listopadu 1989 bylo všechno poněkud jinak

1.4.2013
Remek velvyslancem v Rusku? Řekněte mi, proč ne...

21.3.2013
Kdy se politici západních demokracií konečně poučí?

12.3.2013
14. výročí členství v NATO ve stínu pravicového marasmu

24.2.2013
A kdy se landsmanšaft omluví nám?

19.2.2013
Hlava mi to nebere

13.2.2013
Severní Korea - do třetice všeho atomového

11.2.2013
Vláda by měla jasně říci, jaké má v Mali zájmy

7.2.2013
Česká republika – země, kde nejsou respektována žádná pravidla. Proč?

29.1.2013
Vysvědčení médií za prezidentskou kampaň je smutné

18.1.2013
Čeho je moc, toho je příliš - pane ministře, rezignujte!

15.1.2013
V naší republice je i nemožné možné...

4.1.2013
Personální tanečky kolem obsazení ministerstva obrany

2.1.2013
Kdo by neměl být prezidentem republiky

21.12.2012
Škatulata na obraně a ostuda u NATO

15.12.2012
Začaly přípravy na zásah v Sýrii?

12.12.2012
Kam směřuje ministerstvo obrany?

2.12.2012
Existuje v našem státě pojem „vyvození politické odpovědnosti“?

27.11.2012
Podivný postoj našich spojenců ke konfliktům na Blízkém východě

19.11.2012
Nikdy nekončící konflikt mezi Izraelci a Palestinci

16.11.2012
Smutné oslavy 23. výročí „Sametové revoluce“

2.10.2012
Ohlédnutí za aférou s metylalkoholem aneb kdo neholduje tvrdému alkoholu, škodí státu

20.9.2012
Ocenění práce této vlády, tentokráte z Bruselu

18.9.2012
Exvelvyslanec o lobbingu v Indii a Japonsku: Říkají ANO, ale často myslí NE

17.9.2012
Vlna demonstrací v islámském světě

16.9.2012
Koaliční vládě byl vystaven děsivý účet za I. poločas vládnutí

14.8.2012
Bouře kolem zákona o církevních restitucích

18.7.2012
Vláda zřejmě ztratila pud sebezáchovy?

15.7.2012
Představitelé koalice vládních stran se v pátek předvedli v plné parádě a v přímém přenosu

24.6.2012
Exvelvyslanec Novotný: Kníže vede úřad ke dnu. Může za to i Kalousek

25.5.2012
Skončil Summit NATO v Chicagu, co bude dál?

17.5.2012
Nadcházející Summit NATO v Chicagu

23.4.2012
Arabské jaro po roce, co na to Západ?

15.4.2012
Jak je to s proklamovanou vládní podporou exportu?

6.2.2012
Jaromír Novotný: Nastala únava Západu

[CNW:Counter]